7 pekelných bran

Creepypasta » 7 pekelných bran

14.9.2015, Tomáš Frýdl

Emoclew ot eht neves setag fo lleh...

  • Někteří říkají, že když o Halloweenské noci projdete skrz sedm černých bran, tak uvidíte sedm pekelných bran. Zprvu jsem si myslel, že je to mýtus, dokud jsem to nevyzkoušel. Prošel jsem skrz sedm černých bran kolem mého sousedství. Potom když jsem šel spát, byly mé sny v zuřivém ohni. Poté to přestalo. Byl tam muž, vysoký a mohutný, jeho oči byly přimhouřilé, což ukazovalo, že je starý. Jeho nohy a ruce byly hubené a vypadalo to, jako kdyby sotva udržel svou váhu a poté promluvil. Promluvil v skřípavém umírajícím tonu. Řekl:,,Emoclew ot eht neves setag fo lleh ( Jetív u imdes hcýnlekep narb)“. Uchychtl se a otevřel bránu. Celé mé tělo ztuhlo. Pohybovalo se samo od sebe a já s tím nemohl bojovat. Snaha nepomáhala. Vzdal j sem se pokusů s tím bojovat. Bez kontroly jsem prošel první bránou.

1. Brána

  • Viděl jsem oheň zobrazující mrtvoly šíleně znetvořené, znesvěcené a spálené. Řvali tak nahlas, že jsem neslyšel praskání ohně. Jeden ke mně přišel. S jedním okem a dírami od kulek po celém jeho těle. Řekl mi: „Jsme znesvěcené mrtvoly, které nedostaly řádný pohřeb. Zůstáváme tu do soudného dne.“. Přešel jsem za něj k druhé bráně, byla to budova.

2. Brána

  • Byl jsem v žaláři. Byli tam připoutáni lidé, křičící v bolesti. Jeden byl pomalu rozřezávaný v půl a jeho tělo se stále léčilo, připraveno být rozřezáno znovu. Jeden byl v železné panně s dveřmi otevírajícími se a zavírajícími se, s tím že tělo vypadalo vždy stejně. Muž v popravčí masce ke mně přišel a řekl: „Jsme mučitelé mučení vlastními nástroji.“ Obešel jsem ho k východu a přišel ke třetí bráně.

3. Brána

  • Tentokrát jsem byl v lese. Tentokrát to bylo tiché, kromě pár výkřiků. Byl tam muž visící z oprátky. Další skočil z útesu, objevil se a skočil znovu. Utíkal jsem. Pryč od toho, co jsem viděl byla šíleně popálená žena běžící za mnou. Už jsem věděl, co tohle bylo. Tohle byli lidé, kteří spáchali sebevraždu. Běžel jsem ke čtvrté bráně. Byl to palác.

4. Brána

  • Byl jsem tam. Viděl jsem císaře, politiky a velmi bohaté lidi. Císař byl ohlodáván lvi. Když mu lev urval kus žebra nebo ho roztrhal, tak ta část přirostla znovu. Politik byl mlácen něčím, co vypadalo jako stíny ve vězeňském obleku. Muž v obleku ke mně přišel a řekl: „My jsme zkažení lidé. Lidé, jenž používali naší moc abychom pomohli sobě, né ostatním.“ Šel jsem k další bráně, páté.

5. Brána

  • Byl jsem v další místnosti. Byl tam muž přivázaný k posteli špičatými koženými biči. Žena byla popalována zapalovačem, ale její křik a pláč byl tlumeny látkami, které byly použity jako roubík. Celkem velký muž ke mně přišel a řekl: „Jsme násilníci a sexuální delikventi, platící za naše činy na zemi.“ Běžel jsem k šesté bráně.

6. Brána

  • Byl jsem znovu v místnosti. Viděl jsem muže a ženu kteří byli pobodáváni a jejich rány byly skoro okamžitě vyléčeny. Další osoba byla pohřbena zaživa. A další byl udeřován s létající kovovou tyčí. Věděl jsem kdo byli- byli to vrazi, jemž bylo ubližováno stejným způsobem, jako zabili jejich oběti. Východ byl sedmá brána. „Konečná. Tahle noční můra už je skoro u konce. Už je skoro konec.“ Řekl jsem si.

7. Brána

  • Byl jsem venku. Byl tam muž mající kápi přes jeho hlavu povlečený výbušninami. Vybuchnul, zregeneroval a vybuchl znovu. Další byl mlácen, pobodáván ostrými kovovými objekty a popalován loučemi, zapalovači a zápalkami. Byli drženy lidmi, kteří vypadali jako stíny. Jeden z nich ke mně přišel a řekl, „Toto jsou masoví vrazi, teroristi a sebevražední atentátníci. Jsem stín jednoho z jejich obětí mlátícího a získávání odplaty za to, co nám provedli na zemi.“ Bežel jsem k východu.Když jsem se ráno probudil, tak jsem byl šíleně vyděšený. Obrazy toho, co jsem viděl mi probehly hlavou. Popravdě, bylo to to jediné, na co jsem myslel celý rok. Byla znovu Halloweenská noc; Neodvážil jsem se jít v noci ven. Šel jsem jenom do postele. Chvilku mi trvalo usnout. Když jsem usnul, objevil jsem se u první pekelné brány. Byl tam teenager, stejně jako já. Zíral na mě šokován, že mě vidí. Mé tělo strnulo. Nemohl jsem se znovu ovládat. Řekl jsem mu v chraptivém umírajícím tónu:“ Emoclew ot eht neves setag fo lleh ( Jetív u imdes hcýnlekep narb)“. Pochechtl jsem se a otevřel pro něj bránu. Poté, co vešel dovnitř s výrazem, který vypadal jako kdyby s nečím bojoval jsem se na na sebe podíval v poháru, který vypadal jako kdyby byl naplněný krví. Viděl jsem strážce brány. Stal jsem se strážcem brány. Vlastně, jsem strážce brány.

Komentáře

Antispamová ochrana: Napište číslo 100 slovem

Webové stránky zdarma